O výsledky v maturitní generálce až tak nešlo

Maturitní generálka měla za cíl dát žákům i učitelům možnost zjistit konstrukci zadání některých částí společné části maturitní zkoušky a žákům také možnost zkusit si testy projít. Dále zjistit fungování logistiky maturitní zkoušky, a to z centra do škol a ve školách samotných. Měla dále prověřit připravenost techniky, kterou školy obdržely, informačního systému Certis a systému pro digitalizaci dat. Měla zjistit, jak jsou připraveni funkcionáři maturitní zkoušky - školní maturitní komisaři, zadavatelé, hodnotitelé, ředitelé apod. Měla prověřit komunikační a informační systémy mezi školou a centrem (Cermatem).

Jejím smyslem v žádném případě nebylo ověřit, co žáci umí, jak je škola připravila k maturitní zkoušce, natož jaká je úroveň té či oné školy. Ani to nešlo, neboť v souladu s tím, jak bylo deklarováno předem, didaktické testy obsahovaly učivo, které školy nemusely mít ještě se žáky probrané, i zadání písemných prací mohlo obsahovat dosud neprobrané učivo (např. některé slohové útvary). Školy vyučují v třídách současných maturantů sice podle osnov a podle katalogů požadavků ke zkouškám společné části maturitní zkoušky, ale rozložení učiva v posledním ročníku studia je jen a jen na učitelích. Tím se mohly školy v době konání maturitní generálky značně lišit. Na tuto skutečnost byly předem školy upozorněny. Ba co víc, školy v těchto dnech obdržely velmi podrobné datové soubory výsledků didaktických testů a nástroje, které škole postupně umožní přepočet výsledků jednotlivých dílčích zkoušek na probranou látku. To znamená, že uživatel systému bude mít možnost po výběru dílčí zkoušky rozhodnout, kterou úlohu nechce do přepočtu zahrnout, a může ji vyloučit. Bez této úpravy mohou být prvotní výsledky generálky zavádějící, neměřitelné, a zabývat se jimi v obecné úrovni je nesmyslné. Tato skutečnost je navíc podtržena tím, že motivace žáků byla různá, v zásadě ne taková, jakou lze očekávat při "ostré maturitě“.

Je velmi těžké také rozhodnout, kdo uspěl nebo neuspěl v maturitní generálce. Pro maturitní generálku nebyly určeny hodnoty mezní hranice úspěšnosti zkoušek. Pokud tedy někdo prezentuje neúspěch žáka („neudělal maturitní generálku“), vztahuje jeho výsledek k hodnotám, které Cermat určil jako orientační až k „ostré maturitě“ v roce 2011.

Připočtěme k uvedeným skutečnostem také to, že ve výsledcích mohou být i závažné chyby (a že byly). Cermat se k některým otevřeně přiznal, ale s odkazem na smysl maturitní generálky i svá prohlášení z doby před maturitní generálkou: jde o to všechno si vyzkoušet tak, aby se odhalily problémy, chyby, nedostatky a aby se následně vše nedostatečné stihlo odstranit.

Z reakcí mnoha učitelů i ředitelů škol vím, jak byli zaskočeni tím, že za takové situace ministr školství prezentuje maturitní generálku jako zkoušku, "při které neuspěla třetina žáků". Pak se tzv. výsledky zabývá předseda vlády, prezident,… A přitom opravdu o výsledky v maturitní generálce až tak nešlo. Ale i kdybychom se přesto prvotními výsledky zabývali, tak s trochou nadsázky můžeme mít i radost z toho, že bez přípravy, motivace a neúplně probraného učiva testy a písemné práce maturitní generálky zvládly téměř dvě třetiny žáků.

Redakčně upravená verze vyšla v MF DNES 13. 11. 2010  ZDE.

Rozhovor k maturitní generálce ve Svitavském deníku 5. 11. 2010ZDE.